PFAS ve vodě: „věčné chemikálie“, které se týkají každého z nás

PFAS jsou dnes označovány za jednu z největších výzev, kterým vodohospodářský sektor čelí. Tyto tzv. „věčné chemikálie“ se díky své extrémní stabilitě hromadí v životním prostředí, pronikají do vodního cyklu a stále častěji jsou detekovány i v pitné vodě napříč Evropou. Přestože se o PFAS mluví hlavně v souvislosti s průmyslem a zemědělstvím, jejich dopad se týká i běžných domácností. Jak PFAS a související látka TFA vznikají, proč jsou problémem a hlavně jak se s nimi lze efektivně vypořádat v každodenním životě – právě na to se zaměřuje tento článek.

Co jsou PFAS?

Zkratka PFAS znamená polyfluoroalkylové látky, běžně označované jako „věčné chemikálie“. Jedná se o člověkem vyrobené chemické sloučeniny s vlastnostmi, které jim dávají odolnost vůči vodě, olejům a vysokým teplotám. Právě tyto vlastnosti z nich činí atraktivní materiál pro řadu průmyslových a komerčních aplikací, například při povrchových úpravách kovů a galvanickém pokovování, v hydraulických kapalinách nebo při výrobě polovodičů.

Od nepřilnavého kuchyňského nádobí až po koberce a barvy odolné vůči skvrnám – s výrobky, při jejichž výrobě byly PFAS použity, se setkáváme zcela běžně. Výrobci přitom nemají zákonnou povinnost uvádět, zda byly PFAS v procesu výroby použity.

PFAS se desítky let používaly (a částečně stále používají) v celé řadě výrobků:

• nepřilnavé povrchy (pánve, nádobí),
• impregnace textilu a koberců (Gore-Tex),
• obaly potravin,
• hasicí pěny,
• pesticidy a průmyslové chemikálie.

 Obr. 1. Vybrané zdroje PFAS (upraveno podle Environmental Defence Society).

Jak je to s PFAS v Evropské unii?

V Evropské unii patří regulace PFAS k jedněm z nejpřísnějších na světě. Některé nejznámější a nejlépe prozkoumané látky, jako PFOS a PFOA, jsou již zakázány nebo výrazně omezeny v rámci evropské chemické legislativy. Zároveň EU stanovila přísné limity pro obsah PFAS v pitné vodě, které musí členské státy povinně sledovat a dodržovat.

Evropa navíc připravuje rozsáhlé plošné omezení celé skupiny PFAS, nikoli jen jednotlivých látek. Důvodem je skutečnost, že existují tisíce různých PFAS sloučenin a jejich postupné zakazování po jedné se ukázalo jako neúčinné. Cílem EU je výrazně snížit jejich používání, únik do životního prostředí a dlouhodobé zatížení vodních zdrojů, přičemž se počítá pouze s omezenými výjimkami pro nezbytné průmyslové aplikace.

Jak PFAS kontaminují vodu?

PFAS si vysloužily přezdívku „věčné chemikálie“, protože – jak už název napovídá – přetrvávají v prostředí tisíce let. Díky své extrémní perzistenci se PFAS dostávají do vodního cyklu prostřednictvím používání výrobků a jejich likvidace. Následně neustále cirkulují mezi vodou, půdou a potravním řetězcem, kde mohou způsobovat dlouhodobé a nevratné škody.

 Obr. 2. Cesty expozice PFAS (upraveno podle European Environment Agency).

Jak mohou PFAS ovlivňovat zdraví?

Vlastnosti, které činí PFAS tak odolnými vůči rozkladu, zároveň umožňují jejich postupné hromadění v životním prostředí. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se tyto látky dostanou i do lidského těla.

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) může dlouhodobá expozice některým typům PFAS:

• zvyšovat riziko některých druhů rakoviny,
• vést ke zvýšení hladiny cholesterolu,
• negativně ovlivňovat plodnost,
• a u dětí způsobovat vývojové poruchy.

 Obr. 3. Vliv PFAS na lidské zdraví, reprodukci a vývoj plodu (upraveno podle European Environment Agency [3]).

Jak snížit množství PFAS ve vodě?

Pro redukci PFAS se v praxi využívá několik ověřených technologií úpravy vody:

1. Reverzní osmóza (RO)

Membrány reverzní osmózy patří k nejúčinnějším technologiím pro odstranění PFAS, včetně obtížně zachytitelné TFA. Díky extrémně jemné struktuře membrány dokáže RO odstranit až 99 % těchto látek.

2. Iontoměničové pryskyřice

Iontoměniče, zejména aniontové pryskyřice, účinně vážou PFAS na svůj povrch a nacházejí uplatnění především v komunálních a průmyslových úpravnách vody, často jako součást vícestupňových technologií.

3. Aktivní uhlí

Aktivní uhlí je díky své vysoce porézní struktuře široce využíváno pro adsorpci PFAS, zejména jejich dlouhořetězcových forem.

Jak se doma vypořádat s PFAS v pitné vodě?

Dobrou zprávou je, že účinné technologie dnes nejsou výsadou vodáren nebo průmyslu, ale jsou běžně dostupné i pro domácnosti.

Cílená filtrace pitné vody v kuchyni:

Nejčastější a zároveň nejrozumnější cestou je filtrace pitné vody přímo v místě její spotřeby, tedy v kuchyni. Právě zde vodu používáme k pití, vaření i přípravě nápojů.

Obr. 4. Příklad moderní instalace systému reverzní osmózy v kuchyňském ostrůvku.

Uhlíkové filtry zaměřené na PFAS

Pro domácnosti, které chtějí zachovat přirozené minerální složení vody, je vhodným řešením filtr pod dřez Profine Platinum. Tento filtr je navržen speciálně pro redukci PFAS, přičemž:

• ponechává ve vodě všechny přirozené minerály,
• filtruje nečistoty až do velikosti 0,2 μm pro dokonale čistou vodu,
• má kompaktní rozměry - pohodlně se vejde i za výsuvné kuchyňské koše,
• představuje jednoduché a dostupné řešení pro každou domácnost.

Reverzní osmóza jako maximální ochrana

Pokud chce domácnost dosáhnout nejvyšší možné úrovně ochrany, včetně výrazné redukce TFA, je ideálním řešením kuchyňský systém reverzní osmózy. Moderní systémy výrobce Philips:

• odstraní více než 110 kontaminantů (PFAS/PFOA, olovo, mikroplasty, bakterie, léčiva aj.)
• jsou hygienicky bezpečné - plně průtočné provedení bez zásobního tanku
• nabízejí moderní funkce, jako jsou automatické proplachy nebo indikace potřeby výměny filtru,
• zpětně mineralizují vodu pro zajištění vyváženého složení a vynikající chuti,
• a zároveň jsou cenově dostupné s velmi rozumnými ročními provozními náklady.

Řešení, které dává smysl pro běžnou rodinu

Namísto nákladných a složitých technologií pro celý dům dnes většina domácností volí cílenou ochranu pitné vody tam, kde na ní nejvíce záleží. Kuchyňská filtrace představuje efektivní, ekonomický a dlouhodobě udržitelný způsob, jak snížit expozici PFAS a TFA a mít pod kontrolou kvalitu vody, kterou denně pijeme.

Zdroj obrázků:
Environmental Defence Society; European Environment Agency (EEA). Převzato a upraveno z článku PFAS kolem nás – vodnihospodarstvi.cz
https://vodnihospodarstvi.cz/pfas-kolem-nas-sledovani-perfluorovanych-latek-pfas-ve-vodach-povodi-vltavy/