+420 608 595 899
Všechny članky
Zpět

17. 7. 2019

Jak kvalita kohoutkové vody ovlivňuje naše zdraví a na co je třeba dát pozor

Zamýšleli jste se někdy nad tím, co všechno obsahuje voda, kterou každý den pijete? A jaký má vliv na vaše zdraví? O tom, že bychom měli dbát na správnou stravu a pečlivě vybírat potraviny, slyšíme na každém rohu. Snažíme se zdravě žít, snižovat množství odpadu a starat se o svou duševní pohodu. Ale proč tak málo mluvíme o významu kvality vody pro naše tělo?

Možná proto, že pitnou vodu považujeme za samozřejmost. Máme ji vždy po ruce, teče nám z kohoutku a můžeme si ji koupit kdekoliv. Dokonce ji používáme i při splachování. A tak jsme trochu zapomněli, že ne všechna voda je stejná. Připojme se proto k diskuzi o tom, zda kohoutková voda škodí nebo přináší prospěch našemu zdraví.

Vyskytují se v pitné vodě mechanické nečistoty?

Cesta, kterou voda musí absolvovat, než se dostane do naší sklenice, je dlouhá. Putuje potrubím, kde se mohou vyskytovat rez a sedimenty, jako je například písek, hlína nebo kal. Bohužel, voda má tendenci tyto složky absorbovat, což představuje problém zejména v starších budovách a u vlastních zdrojů vody. Přítomnost mechanických nečistot sice přímo neohrožuje naše zdraví, ale může mít fatální dopad na naše spotřebiče.

Mikroplasty ve vodě z kohoutku

Specifickou formou mechanických nečistot jsou mikroplasty, o kterých se v poslední době hovoří stále více. Jedná se o plastové částečky menší než 5 mm, přičemž přesná hranice jejich velikosti zatím není stanovena. Bylo prokázáno, že mikroplasty se vyskytují i v pitné vodě, která prošla kompletním procesem úpravy. Výzkum provedený Ústavem pro hydrodynamiku analyzoval vzorky z tří vodárenských zařízení v ČR, umístěných v oblastech s vysokým osídlením a průmyslem. Tyto zařízení se liší zdrojem vody a používanou technologií úpravy. Mikroplasty byly nalezeny ve všech vzorcích. V pitné vodě byla zjištěna koncentrace mikroplastů přibližně 340-630 částic na 1 litr vody. Nejčastěji se jednalo o plastové materiály, jako je PET (polyethylentereftalát), PP (polypropylen) a PE (polyethylen). Tradiční čistírny odpadních vod jsou schopny odstranit pouze 70-83 % mikroplastů z vody.

Ještě není jasná spolehlivá informace o tom, jaký vliv bude mít konzumace mikroplastů na naše zdraví, neboť tato problematika není dostatečně prozkoumána. Plasty jsou vyráběny z ropy a tělu představují cizorodou látku, která mu neprospívá. Úplná separace těchto mikročástic je možná pouze pomocí membránové filtrace, jako je ultrafiltrace nebo nanofiltrace. Nicméně pro většinu vodárenských společností je tato metoda příliš nákladná. Pokud si přejete pít vodu zbavenou mikroplastů, musíte si pořídit vhodný filtr sami.

Zbytky pesticidů a hnojiv v pitné vodě

V pitné vodě se často nacházejí chemické látky, které se snažíme vyhnout při volbě potravin. Mezi nimi patří hnojiva obsahující dusitany a dusičnany, stejně jako pesticidy používané k ochraně rostlin před plevely a škůdci. Tyto látky znečišťují podzemní vody po ošetření na polích a také se dostávají do pitné vody. V České republice bylo v letech 2000-2015 spotřebováno přibližně 4 843 tun pesticidních látek.

Státní zdravotní ústav provedl v roce 2017 výzkum, který se zaměřil na 21 pesticidů a jejich metabolitů ve pitné vodě. Z výsledků vyplynulo, že voda ve většině sledovaných vodovodů (přibližně 75 %) je kontaminována pesticidními látkami, ačkoli ne vždy jsou překračovány stanovené limity. V první etapě výzkumu (jaro 2017) byla limitní hodnota pro pesticidy překročena téměř v 5 % všech naměřených výsledků. Jen čtvrtina vzorků pitné vody neobsahovala pesticidní látky.

V druhé etapě projektu (podzim 2017) překročila limitní hodnota 3,3 % všech naměřených výsledků a pouze třetina vzorků byla bez pesticidních látek. Téměř polovina vzorků byla kontaminována třemi nebo více látkami, a byl dokonce nalezen vzorek obsahující jedenáct pesticidních látek.

Je znepokojující, že stále jsou nalezeny pesticidní látky, jejichž použití bylo zakázáno před 10 nebo více lety. Například v Plzeňském kraji byl ve vzorku přítomen alachlor (zakázán v roce 2008) a v Libereckém kraji desethylatrazin (zakázán v roce 2004). Odstraňování těchto chemikálií z životního prostředí trvá dlouhou dobu.

I když jsou stanoveny limity pro ochranu našeho zdraví před pesticidními látkami ve vodě, to neznamená, že jsou tyto látky bezpečné. Schopnost současné toxikologie hodnotit zdravotní rizika směsí více chemických látek je omezená a každou látku posuzuje odděleně.

Další nežádoucí látky ve vodě jsou dusitany a dusičnany, které se do ní dostávají z dusíkatých hnojiv používaných v zemědělství. Organismus dospělého jedince si s dusičnany dokáže poradit, ale dusitany představují vážné nebezpečí, zejména pro kojence a osoby se sníženou imunitou. Proto jsou na dusitany stanoveny přísnější limity pro pitnou vodu. Znečištění dusitany je obvykle spojeno se zvýšeným obsahem dusičnanů (vznikají z nich redukcí) nebo mohou být přítomny jako vedlejší produkt při znečištění z fekálního původu.

Dostávají se do vody hormonální antikoncepce, léky a drogy?

V běžné kohoutkové vodě skutečně mohou být obsaženy estrogeny, které se dostávají do vody z ženské hormonální antikoncepce. Estrogeny se nacházejí v moči žen užívajících hormonální antikoncepci a čistírny odpadních vod nedokáží tyto látky úplně odstranit (část estrogenů uniká do pitné vody). Stejným způsobem se do vody dostávají také zbytky antibiotik, léků a dokonce drog. Tyto látky mohou narušit činnost žláz produkujících nezbytné chemikálie pro naše životní funkce. Zbytky antibiotik také zvyšují rezistenci bakterií vůči nim, což dlouhodobě představuje nebezpečí. Přestože koncentrace těchto látek v pitné vodě nejsou vysoké a nepředstavují okamžitou hrozbu, dlouhodobý vliv směsí chemických látek na lidské zdraví nebyl dostatečně prozkoumán.

Těžké kovy ve vodě

V kohoutkové vodě se mohou vyskytovat těžké kovy, jako je železo, olovo, kadmium, nikl, arzen, rtuť, měď nebo hliník, kvůli průmyslové činnosti. Kontrola kvality vody by měla odhalit jejich přítomnost, ale v pitné vodě by neměly být ve větších dávkách. Existují však případy, kdy byly koncentrace některých těžkých kovů vyšší než povolené limity. Například železo může pocházet z potrubí nebo spotřebičů, kterými voda protéká, pokud dochází k jejich korozi. V minulosti se také řešilo uvolňování niklu z vodovodních baterií během delší stagnace vody v potrubí. Těžké kovy mohou mít negativní dopad na játra, zažívací, oběhový a nervový systém a další orgány. Je proto důležité, aby voda, kterou pijeme, byla prostá těchto látek.

Mikrobiologická kvalita vody

Při normálních okolnostech by měla být voda z kohoutku mikrobiologicky bezpečná. Avšak při zvýšené teplotě nebo nedostatečné dezinfekci se mohou v pitné vodě objevit koliformní bakterie, které jsou indikátorem fekálního znečištění. Mezi koliformní bakterie patří například Escherichia coli (E. coli), která může způsobit zánětlivá a průjmová onemocnění. Dalším druhem těchto bakterií je Legionella, která se množí v potrubí s teplou vodou, bojlerech a klimatizacích. Mikrobiologická kontaminace pitné vody může mít nepříznivé účinky na lidské zdraví v podobě průjmu, zvracení a nevolností. Je důležité dbát na mikrobiologickou kvalitu vody a vyhledávat kvalitní zdroje vody nebo ji filtrovat. Pokud je voda zakalená, má zvláštní pachuť nebo zápach, není vhodné ji konzumovat.

Jak je to s dezinfekcí vody chlorem?

Aby byla pitná voda mikrobiologicky bezpečná a neobsahovala žádné choroboplodné zárodky a mikroorganismy, nejčastěji se dezinfikuje chlorem. Tímto procesem se sice odstraní bakterie a viry z vody, ale vznikají také vedlejší produkty dezinfekce nazývané trihalogenmethany (THM). Tyto látky jsou nevyhnutelným důsledkem chemické dezinfekce, ačkoli je možné jejich výskyt minimalizovat opatřeními. Přítomnost čtyř trihalogenmethanů v pitné vodě (trichlormethan/chloroform, bromdichlormethan, dibromchlormethan a tribrommethan) je prokazatelně karcinogenní. Je důležité podotknout, že dávkování chloru se liší podle potřeb konkrétního místa a přítomnost chloru (a tedy i THM) ve vodě se může lišit v závislosti na místě odběru.

Dezinfekce vody chlorem negativně ovlivňuje chuť a pach vody, přičemž způsobuje vznik chlorfenolů. Při pití vody je cítit chemická štiplavá chuť a chlórem zápáchá. Pro zlepšení chuti vody je vhodné ji nechat odstát.

I když chlor sám o sobě nemá významný toxikologický vliv na člověka, vedlejší produkty chlorace jsou zdraví škodlivé. Laboratorně bylo potvrzeno, že převařením vody lze snížit výskyt THM až o 80 %. Tento postup však neplatí pro ostatní vedlejší produkty chlorace, jako jsou halooctové kyseliny nebo chlorfenoly, které způsobují zápach a chlórovou chuť. Navíc převařování vody před každým použitím není praktickým řešením z důvodu časové náročnosti. Chuť převařené vody také není nejlepší.

Existuje však jednoduché a elegantní řešení, jak odstranit chlor a THM z vody a zlepšit její chuť. Účinně poslouží filtr na vodu s obsahem aktivního uhlí z kokosových nebo dřevěných skořápek. Aktivní uhlí je součástí většiny dostupných filtrů na trhu.

Vzhled, chuť a vůně vody jako ukazatele kvality

Pitná kohoutková voda by měla být čirá, průhledná, bez zápachu, bez pachutě a studená. Barva, chuť, teplota, pach a zákal jsou ukazatele kvality vody, které můžeme vnímat smysly. Pokud se v některém z těchto ukazatelů vyskytne problém, je vhodné najít příčinu a pro jistotu vodu nepít, dokud není problém vyřešen.

Změněná barva vody je často známkou znečištění. Barva vody závisí na obsahu rozpuštěných nebo nerozpuštěných látek. Rezavý zákal nebo hnědé zabarvení vody obvykle svědčí o zvýšeném obsahu železa nebo huminových látek. Taková voda má železitý zápach a hořkou pachuť a může být důsledkem usazenin v potrubí, armaturách a spotřebičích, které jsou zároveň živnou půdou pro bakterie. Bílá barva vody naznačuje vyšší koncentraci chloru a má štiplavou pachuť. Mastné kolonie na povrchu stojící vody mohou být způsobeny zvýšenou koncentrací manganu.

Na chuť vody mohou mít vliv ionty a jejich poměr ve vodě. Voda s vyšším obsahem rozpuštěných látek (mineralizovaná) obvykle lépe chutná než měkká voda. Přítomnost rozpuštěného oxidu uhličitého ve vodě má také pozitivní vliv na její chuť. Voda s pH vyšším než 8 může mít mýdlovou pachuť. Hořkou pachuť vody způsobuje vyšší obsah síranů nebo hořčíku, zatímco slanou příchuť způsobují chloridy nebo sodík. Kovovou příchuť vody mohou způsobovat vyšší koncentrace kovů, jako je železo, mangan a další.

Pach vody je způsoben těkavými látkami, které jsou ve vodě rozpuštěné a postupně se z ní uvolňují. Nejčastějším zdrojem pachu v přírodních neznečištěných vodách je sirovodík, který má zápach po zkažených vejcích. U vod s fekálním znečištěním je cítit zápach močoviny, a také chlorované vody mají nepříjemný zápach.

Pitná voda musí splňovat normy stanovené příslušnými vyhláškami a je pečlivě kontrolována. V ideálním případě by při jejím konzumování nemělo hrozit žádné vážné akutní zdravotní riziko. Nicméně dlouhodobé působení těchto chemikálií na lidské zdraví je nepříznivé. Zdravotní problémy mohou nastat v průběhu delšího časového období, i když jsou jednotlivé limity dodržovány (některé studie naznačují, že limity nejsou vždy dostatečně účinné). Doposud není dostatečně prozkoumáno, jaký vliv na lidské tělo má kombinace všech těchto chemikálií.

Podobně jako u jídla a vzduchu nás nevhodná strava nebo znečištěný vzduch přímo neohrožují na životě, ale mohou výrazně ovlivnit naše zdraví, i u vody je důležitá její kvalita. Voda je druhou nejdůležitější látkou, kterou pro život potřebujeme. Proto je kvalita vody ještě důležitější než kvalita potravy. Nejjednodušším způsobem, jak zajistit kvalitní vodu, je použít filtr na vodu z kohoutku. Filtr se snadno namontuje pod kuchyňskou linku a je třeba ho čistit / vyměnovat kartuše jednou až dvakrát ročně. Filtrace vody je investicí do kuchyňského spotřebiče, který by měl být součástí každé domácnosti, jak je běžné v některých zemích. Filtrace vody je také důležitá v pracovním prostředí, ať už pomocí filtrů pod dřezem v kuchyňských prostorách nebo pomocí výdejníku vody. Filtrace vody pomáhá odstranit zbytečné produkty chlorace, usazeniny z potrubí a různé látky, jako jsou estrogeny, dusitany a zbytky pesticidů. Je také důležité, že filtrovaná voda chutná mnohem lépe.

Kudy vede cesta ven aneb který filtr pořídit?

Naštěsti existuje dnes řada výrobců funkčních filtrů na vodu, které dokáží vyřešit většinu problémů spojených s kohoutkovou vodou. Při výběru nového filtru nemusíte být odborníkem na úpravu vody. Na trhu existuje široký výběr filtrů, které odpovídají potřebám každého zákazníka. Pokud si nejste jisti, který filtr je nejvhodnější pro váš účel, poraďte se s odborníky.

Prohlédněte si kuchyňské filtry v našem e-shopu.

Prosíme, sdílejte článek těm, kterým záleží na jejich zdraví a pomozte nám šířit osvětu.

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Povolit vše
Vlastní

Vlastní nastavení cookies